12.-19.9.2009
BİLGİ / INFO
http://milada.org/
http://sept09.squat.net/
http://diy.freetekno.cz/
http://freedom-not-fear.cz/
Pokud jsme nepřizpůsobiví, jsme také svobodní - Týden nepřizpůsobivosti Praha 12.-19.9.2009 from Freedom not fear on Vimeo.
(cz)Všichni jsme nepřizpůsobiví
Média, politici, neonacisté i “slušní lidé” se spojili, aby nám ukázali současnou největší hrozbu: nepřizpůsobivé. Hanlivý přívlastek začal žít vlastním životem. Užívá se k pranýřování každého, kdo se nelíbí: Romů, squatterů, technařů, chudých.
Nálepka nepřizpůsobivosti vypovídá však nejvíc o společnosti, která ji uděluje. Ukazuje, co je její hlavní hodnotou: přizpůsobit se. Chce z nás mít (po)slušné budovatele vlastních kariér, netečné ke svému okolí a vždy ochotné se zařadit – přizpůsobit se jako cihla zdi.
“Nepřizpůsobivost” ve skutečnosti útočí na to nejdůležitější, co máme – svobodu. Přizpůsobivá svoboda je protimluv, svobodu poznáme právě podle toho, že se nepřizpůsobí. Spočívá v tom, co si nenecháme vzít, v čem chceme dělat věci po svém. Všichni jsme nepřizpůsobiví – do té míry, pokud jsme svobodní.
Údajně “nepřizpůsobivé” jsou ve skutečnosti skupiny, které se mají podle většinové společnosti přizpůsobit utrpěné ztrátě. Romům bylo už před více než padesáti lety zakázáno kočování a nyní se společnost diví, že se nepřizpůsobují vnucenému způsobu života. Technařům společnost sebrala jejich nomádství, rozprášila nebo se pokusila kooptovat jejich svobodné teknivaly. Zákaz maskování může představovat hrozbu pro jejich svobodné do it yourself karnevaly. Squaterům stát sebral jejich domov – vyklizením posledního českého squatu Milada zanikl prostor pro alternativu v bydlení i v kultuře. To vše znamenalo ztráty nejen pro přímo postižené. Šlo zároveň o úder vůči všem, kterým byla drahá svoboda a různost ve společnosti.
Náš odpor proti nálepkování “nepřizpůsobivostí” neznamená, že obhajujeme jakékoli chování, které se tak označuje. Problémy existují, tváří v tvář jim ale máme dvě možnosti: hledat reálné příčiny k řešení anebo domnělé viníky k démonizaci.
Zároveň víme, že hledání nepřátel a uspokojování agrese ze společnosti nezmizí. Vybíjet ji ale lze různými směry. Dnešní ofenziva proti “nepřizpůsobivým” se zaměřuje na nejslabší článek řetězu: na odlišné, na menšiny, na ty, kdo zaostávají. Jsme antiprométeovská společnost. Nebouříme se proti silným, nekrademe bohům oheň, ale útočíme na slabší, ať již počtem nebo postavením.
Pokud se média a politici na “nepřizpůsobivosti” nepřiživují, mohou říkat: neútočte na cihly, které ze zdi vypadly nebo v ní prostě nechtěly být. Nikdy ale neřeknou kritizujte zeď samu, zvažte normu. Proto je v Česku stále přípustnější nadávat na cikány než jen vyslovit slovo “kapitalismus”.
Jako jedni z “nepřizpůsobivých” se sice můžeme domáhat svých práv, psát žádosti a připomínat, co všechno nám represe sebraly. Zároveň jsme se přesvědčili, že pokud si něco takového vyhandlujeme, dostaneme to v pokřivené formě. Tak dopadl Czechtek, z kterého se v posledním ročníku stal podivný paskvil. O něco takového nestojíme. Naši svobodu si budeme brát sami: budeme obsazovat další squaty, uspořádáme další karneval a další parties.
Česká iniciativa Freedom Not Fear (Svoboda místo strachu) vznikla v reakci na celosvětovou akci proti represím. Loni se podílela na do it yourself karnevalu proti represím státu – kamerám, omezujícím zákonům a útokům na soukromí. V této aktivitě chceme pokračovat, pro tento rok se ale namísto násilí a kontroly, které vychází přímo z nařízení státu a dalších autorit, zaměřujeme na násilí, které produkuje nejen stát, ale i velká část společnosti nálepkováním a vylučováním některých skupin. I zde se totiž vyvolává strach, neboť jsou někteří lidé líčeni jako hrozba – a i zde se v reakci na tento strach omezuje naše svoboda.
(en) We all are unadapted
Media, politicians, neo-Nazis and even “decent people” have united in order to bring to light today’s biggest threat: the unadapted. The abusive characterization has began to live its own life. It is used for denouncing anyone who is not a favorite: Roma, squatters, ravers, the poor…
The unadaptability label seems to point out something about the labeling society itself. It reveals what its principal value really is: to adapt. It want us to be obedient career makers indifferent to our environment, always ready to conform.
“Unadaptability”, in fact, threatens the most important thing we have – freedom. Adaptable freedom is a contradiction in terms, we identify freedom precisely when it does not adapt.
Supposedly “unadapted” are, in fact, groups that are expected to accept their own deprivation. Roma nomadism was outlawed and now the society is shocked that Romas don’t adapt to the lifestyle that has been forced on them. Rave subculture was deprived of free movement, it was dispersed while society attempted to co-opt free technivals. Squatters were deprived of their home – the clearing out of Milada, the last squat in the Czech Republic, meant that the last place dedicated to alternative housing as well as culture has ceased to exist. Not only those afflicted are deprived. These events represent acts against all who value freedom and diversity in the society.
Our resistance against labeling does not mean that we defend any kind of behavior that is so designated. Problems do exist but we have a choice: either to look for real causes and deal with them or to find supposed trespassers in order to demonize them.
We can demand our rights, issue complaints and remind others of all that we have been deprived of by the acts of repression. At the same time, we are convinced that if we achieve anything in this manner, we get it in a distorted form. The last Czechtek, for example, has become a caricature of itself. That is not what we want. We will manage our freedom ourselves: we will squat other buildings, organize other carnivals and parties.
The Czech initiative Freedom Not Fear has come to existence in reaction to a world wide action against repression. Last year it helped to organize Do It Yourself Street Parade against state repression – cameras, restrictive laws and invasion of privacy. We would like to continue these activities; this year we focus on violence not only one provoked by the state but also violence incited by the society that labels and excludes certain groups. This also arouses fear for it is people who are described as a threat, and, as a result, our freedoms are limited.
(de)Wir alle sind unangepasst
Die Medien, Politiker, Neonazis und auch die “anständigen” Leute sind sich einig – die momentan größte Gefahr sind – die Unangepassten. Das spöttische Attribut wird zur Beschimpfung aller benutzt, die einem nicht gefallen: der Romas, HausbesatzerInnen, Techno-AnhängerInnen, der Armen.
Dieses Attribut sagt viel über die Gesellschaft aus, die es gebraucht – ihre Priorität ist die Anpassungsfähigkeit. Sie will gehorsame Karrieristen aus uns machen, die ihrer Umgebung gegenüber gleichgültig sind und die bereit sind sich einzureihen.
Dabei zielt ,die Unangepasstheit’ auf das Wichtigste das wir haben – unsere Freiheit. Eine anpassungsfähige Freiheit ist ein Widerspruch, denn Freiheit ist eben nicht anpassungswillig.
Die ,Unangepassten’ sind in Wirklichkeit Gruppen, die sich nach der Meinung der Mehrheit ihrem erlittenen Verlust anpassen sollen. Es sind unter anderem Gruppen denen es verboten wurde ihr Nomadenleben zu führen, zum Beispiel die zur Sesshaftigkeit gezwungenen Romas, oder Techno-AnhängerInnen. Durch die Räumung des letzten tschechischen Hausprojekts Milada hat der Staat den HausbesetzerInnen nicht nur ein Raum für Wohnalternativen, sondern auch Kulturalternativen genommen. Dies bedeutet nicht nur einen Verlust für die direkt Betroffenen, sondern es ist gleichzeitig ein Schlag für Alle, denen die Freiheit und Vielseitigkeit der Gesellschaft was bedeutet.
Unser Ekel gegenüber dem Attribut ,unangepasst’ bedeutet nicht, dass wir solch ein Benehmen verteidigen wollen. Aber angesichts der existierenden Probleme haben wir zwei Möglichkeiten: entweder reale Lösungen zu suchen, oder die mutmaßlichen Täter zu dämonisieren.
Als ‘Unangepasste’ können wir zwar unsere Rechte fordern, Petitionen schreiben und daran erinnern, was uns durch die Repressionen genommen wurde. Wir haben uns aber wiederholt davon überzeugt, dass uns das Weggenommene nicht in gleicher Form zurückgegeben wird. So kam zum Beispiel der letzte Czechtek wie seine eigene Parodie rüber. Unsere Freiheit werden wir also selber verteidigen müssen: indem wir weitere Häuser besetzen, weitere Straßen-Karnevals veranstalten und unsere eigenen Feste feiern.
Die Tschechische Initiative Freedom Not Fear entstand als Reaktion auf die internationale Aktion gegen Repressionen. Der letzte Jahrgang des DIY Karnevals hatte die Repressionen des Staats zum Thema. Hier wollen wir auch dieses Jahr anknüpfen und widmen den kommenden Karneval dem Thema der Gewalt, die aber nicht nur der Staat, sondern auch ein Grossteil der Gesellschaft durch das verächtliche Attributieren bestimmter Gruppen verübt. Auch dadurch wird nämlich Angst gemacht, Angst die unsere Freiheit einschränkt.
(tr) hala sizler için yerimiz var! “truhlarska 11, prague 1″deki infopoint’e gelin ve ev işgallerine, eylemlere, konerlere, karnavallara ve atölyelere katılın.
http://neprizpusobivi.fnf.cz/ adresinden programa ve daha fazla bilgiye ulaşabilirsiniz.
Hepimiz birer uyumsuzuz!
Medya, politikacılar, neo-naziler ve hatta “terbiyeli insan”lar en tehlikelileri ortadan kaldırmak için birleştiler: uyumsuzlar. Bu terbiyesiz karakterler kendi hayatlarını yaşamaya başlamıştır. Eskiden ayrı ayrı kelimeler kullanılırdı bu uyumsuzlar için: romen, ev işgalcileri, raverlar, fakir… Bunlar toplumun kendini etiketlemesinin de önüne geçiyordu. Sonunda hepsi ana sorunu ortaya koydu: uyum. Bizden çevremize duyarsız emi kulu, kariyer peşinde ve her zaman onlara uyum sağlayacak halde olmamızı istiyorlar.
Bu durumda “uyumsuzluk” sahip olunan en önemli şeyimizi tehdit ediyordu -özgürlük. Uyumlu bir özgürlük içinde çelişkiyi barındırır. Bu yüzden bizim için özgürlük uyum sağlamayınca özgürlüktür.
Sanırız “uyumsuz”un tanımı onların kurallarına uyması beklenen ama bunu gerçekleştirmeyen herkesi kapsamakta. romenlerin göçebe yaşam tarzı yasadışıydı ve toplum onları zorlamasına rağmen onların buna uymamasının şokunu yaşıyor. rave alt kültürü özgür bir hareketten yoksundu ama yine de devlet kendi hazırladığı tekno-festivallerle bile onları bir araya getiremedi. Ev işgalcileri evlerinden yoksundu -Çek Cum.’deki son işgal evi Milada’da boşaltılınca- hem kültürü hemde onu yaratanları ortadan kaldırdıklarını düşündüler. Bunlar sadece derdi olanları yoksun bırakmadı. Özgürlüğe değer veren ve toplumda çeşitlilik sağlayan herkese karşı yapıldı.
Bizim etiketlemeye karşı direniyor olmamız, bizim önceden belirlenmiş davranışları savunduğumuz anlamına gelmez. Problem var ama bir seçim hakkımız da var: ya gerçek nedenlerini bulup sorunu oradan çözeceğiz ya da onları şeytan gibi göstermek için günahlar bulacağız.
Bizler, sistemin unuttuğu, görmezden geldiği ve sürekli baskı uyguladığı kişiler, haklarımızı talep ediyoruz. Aynı zamanda, bu şekilde birşeyler yaparsak elde edeceklerimiz biçimsiz şeyler olacaktır. Mesela, son CzechTek kendisinin karikatüründen ibaret olacaktır. Ve biz böyle birşeyi istemiyoruz. Bu yüzden özgürlüğümüzü kendi ellerimizle yaratmalıyız: daha çok ev işgal edecek ve daha çok festivaller, partiler organize edeceğiz.
Bir Çek girişimi olan Freedom Not Fear baskı üzerine dünya çapında çalışmalar yapıyor. Geçtiğimiz sene Do It Yourself sokak sergisi ile devlet baskısına karşı çalışmalarımıza yardım etti. Bizlerde bunun devamını getirmek istiyoruz; bu sene şiddet konusuna yoğunlaştık, sadece devletin provoke ettiği şiddet değil, toplum içinde etiketleme veya farklı gruplara saldırı şeklinde de hayata geçen şiddeti de kapsadık. Bu aynı zamanda diğer insanları uyandırmamızı da sağlayacak, ve sonuç olarak, özgürlüğümüz sınırlı.
No comments:
Post a Comment